Dálnice R43   daleko  od lidských sídel.     
Obchvaty Brna, Kuřimi, Lipůvky,...
Splňuje potřeby dopravy.

Lidi v obcích je potřeba uchránit před tranzitní dopravou. Smradlavé hučící proudy se valí obcemi Lipůvka, Lažany, Milovice, Letovice, Brněnec, unavení automobilisté se vlečou a ztrácí čas i peníze.

Postavit silnici mimo obce na I/43 je nutné, jenže táhnout kamiony sídlištěm Brno-Bystrc je proti smyslu věci, po staré válečné trase jak chtějí spekulanti s pozemky. Poškodili by Přehradu, Kníničky, Drásov, Malhostovice, Rozdrojovice, Jinačovice, Knínice, Troubsko, Bosonohy, Ostopovice, Moravany, Želešice, Modřice. Na severu tlačí dálnici skrz Městečko Trnávku, Velké Opatovice.
Ušetřit prostředí čtyř obcí na I/43 ano, ale ne zničením prostředí 50 000 lidem včetně rekreační oblasti pro 200 000 lidí. Vyvolaný odpor lidí je příčina proč se nezačalo kopat a situace je těžko snesitelná.
Proto jsem už dávno vypracoval lepší stopy, obcházející Brno, Přehradu i obce na I/43.
Jsou přijatelné pro naprostou většinu lidí, tedy průchodné a konečně se může začít stavět, aby se ulevilo obcím i dopravě, při ušetření životního prostředí. Nákladově jsou nové stopy ± stejné jako válečná trasa (které se drží ŘSD).
Níže zveřejňuji ukázku původního řešení jižní části, které se postupně proměnilo v nové pojetí celé dopravy severně od Brna, zcela novou koncepci.

Nejdřív původní část textu (2005), rozbor platí dodnes:
Dříve oficiálně navrhované  a zavržené varianty:

"A" skrz městečko Vev. Bítýška a Chudčice, prudké stoupání ve složitém terénu a tunel,
"B" nabourala doprostřed chráněné oblasti a tam dlouhý tunel.
"C" vykácela les Pohádky máje, dlouhé tunely pod chráněnými územími a obří most přes Přehradu, velmi drahé.
Ostatní varianty jsou provokace skrz město, velmi dlouhé tunely = ještě dražší.
Dokonce i tzv. "alternativní sociální hnutí" navrhovala drahé tunely a spektakulární betonová monstra (Kalčík) po kraji Bítýšky a Chudčic, zasahující do nedotčených údolí, nedivím se že místní protestovali.
Nějaké varianty mimo Bystrc vedoucí Ostrovačickou brázdou sice úřady naoko probraly, ale nevhodnými trasami: skrz městečko Veverská Bítýška a Chudčice, obrovskými mosty. Podíváte-li se na jejich mapu, nakreslili vesnici Chudčice i v místech, kde žádné domy nebyly, jejich mapa klamala.
Toho jsem si všiml a podařilo se mi protáhnout (2005) silnici prázdným územím, daleko od Brna-Bystrce, Přehrady, obcí včetně Drásova, přitom stopou vzdálenou od Bítýšky a zakrytou v krátkém tunelu a zářezu kus od Chudčic. Jednoduché rychlé propojení severu s jihem, obcházející zdaleka lidská sídliště.
Přitom levně, nejlevněji ze všech variant, což činí tažení za Přehradou konečně možné.
O něco níže je nové pojetí (2014) celého prostoru, vč. obchvatů Kuřimi a Čebína.

Proti tomu stojí finanční zájem bossů, kteří chtějí odklánět miliardy hned, proto tlačí starou válečnou trasu z doby, kdy neexistovala sídliště Bystrc I a II, ani Přehrada, a české obce na trase bezohledně ignorovali. Tehdy malé Brno končilo v dálce. Teď, když jsou v těch místech sídliště, mezi domy Bystrčáků, chtějí spekulanti vést kamiony trasou tzv. "Hitlerovou", stejně nevhodnou jako varianta přes Bítýšku ("A", viz první obrázek), která k průchodu vysokými kopci a údolími vyžadovala vysoké mosty, hluboké zářezy a dlouhý ražený tunel.
Další var. "B" po dlouhém mostu překračovala bažinu a přehradu, nabourala doprostřed chráněné oblasti a pokračovala dlouhým drahým tunelem, pak stejně zasáhla Knínice, Malhostovice a Drásov. Var. "C" vykácela les Pohádky máje, dlouhé tunely a obří most přes Přehradu, extrémně drahé.
Komu slouží uvádění předražených alternativ, aby protlačili dálnici skrz Bystrc a obce? Pročpak úředník nenalezl nejjednodušší možnost, naopak zfixloval mapu? Na mapách předkládaných magistrátem je chybné zakreslení údolí kuřimského potoka (šedá východně od Chudčic): prý jde o souvislou sídelní zástavbu. Znám to tam, jen prázdné pole, křoví (r. 2005). Žádná z variant tudy nevedla silnici, místo toho úředníci schválně navrhli silnici přes městečko Bítýšku aby naštvali místní a ti zatlačili na dálnici skrz Bystrc, kde spekulanti chtějí inkasovat.

Všechna města i vesnice staví obchvaty, jen skrz Brno je "nutno" stavět dálnici protože vládne ODS, pařát kmotrů a bossů, s Onderkou. Dálnice prostředkem města se snaží zbavit i v Praze. Lidé odmítají hlučnou a smrdutou dálnici prostředem sídliště a rekreační oblasti, po okraji obcí. Lidé se bouří, píší petice, ale ŘSD je hluché a betonáři ovládající magistrát i hejtmanství tlačí jejich územní plán.
Protesty a formální obstrukce jen zdrží betonáře, kteří si obvykle nakonec natlačí svou. Místo toho mám řešení, šetrné k lidem a levnější (2005):
od křižovatky D1 Ostrovačice (už je hotová) po prázdných polích, daleko od dědin Hvozdec a Veverské Knínice. Klesá dolů po stráni údolí Svratky daleko od Veverské Bítýšky za konec přehrady, kde překračuje řeku u stávajícího mostu. Provrtává se pod výběžkem "Brabínka" (na kterém je pár chatek), krátkým a tedy levným tunelem.
Za hřbitovem kus od Chudčic pod lesem přechází v zakrytý zářez (nízké náklady), ve vzdálenosti od dědiny, po zakrytí tichá pod úrovní povrchu, vystupuje až na pole před Čebínským kopcem.
Zahloubená část leží na opačné straně údolí než jsou Chudčice. Schová silnici před pohledy, bude z větší části zastropovaná. To ji utlumí. Lidé, kteří mají několik domů na kraji údolí, by měli dostat velmi pěknou peněžní náhradu, aby mohli koupit/postavit dům v lepším místě, rozhodnou-li se pro takové použití vyplacených peněz.
Tyto relativně malé náklady (desítky mil) přinesou velké úspory (stovky mil ze zjednodušení trasy a ještě kratší tunely) a zajistí snadnější přijetí. Tichá, neviditelná a přitom levná stopa.
Most přes Svratku je nízký, krátký, vyhýbá se Bítýšské bažince, tedy stavebně jednoduchý a s nízkými náklady.

Po průchodu na distanc od Čebína (až za tratí) nemusí brutálně prorážet válečnou trasou skrz Drásov a Malhostovice, ale může je obejít obchvatem po úpatí Zlobice a až za Malhostovicemi se prosmýknout do údolí Lubě, tedy ve vzdálenosti od domků. Náklady a výškovými poměry by stopa byla stejná jako skrz Drásov a Malhostovice, ale šla by daleko od nich. 2014: předělal jsem to celé, nalezl jsem lepší stopy i pro úseky R43 severně od Čebína a řešení všech složek dopravy (tranzitní i cílové) v celém prostoru severně od Brna, viz níže.
Vtip této části řešení Nakresleny 3 možnosti tažení z Ostrovačic přes pole Újezdy podle požadovaného sklonu, tento úsek se může stranově posunout dle potřeby.
je v přechodu Svratky v prostoru současného mostu silnice II/386, čímž se R43 dostane k hřbítku Brabínka, pod ním stačí kraťoučký tunýlek a pak už zbývá jen kousek v zakrytém zářezu na pole okolo Čebína. Přechod přes Svratku má technicky 3 možnosti:
- nechat stávající most jak je a táhnout R43 vedle něj (ubral by několik nehodnotných metrů keřů z obrovských Podkomorských lesů), most je krátký, nízký a jen jeden = levné řešení,
- nebo po širokém mostě stávající silnice 386 táhnout R43, a východně vedle něj doplnit most pro místní silnici (žádné překážky),
- nebo nechat stávající silniční most a táhnout R43 po viaduktu nad ním (menší výškové změny při jízdě po R43).
Věren snaze o úsporné řešení upřednostňuji první možnost. Taktéž navrhuji použít současnou křižovatku D1 v Ostrovačicích nebo aspoň její prostor, (protože táhnout další dálnici souběžně hned vedle D1 a betonování dalších křižovatek jedné za druhou je zhůvěřilost oficiálních megalomanií).
Velkými křižovatkami bych šetřil pro uchování půdy, pořádek v obcích a bezpečnost. Křižovatky by nemusely být úplné, poblíž Bítýšky jde napojit jeden směr nahoře na planině a opačný směr dole v údolí, nebo tam neasfaltovat křižovatku vůbec (nechat jen jednu na úrovni Čebína) a zachovat více půdy v okolí Bítýšky, když tato stopa současně šetří životní prostředí i statisícům lidí z Bystrce a okolí Brna.

Pro podrobnosti ťukněte do tečkovaně podtržených slov         pšesně tak :-)
                                     druhé ťuknutí smaže ...
.


Protažení obchvatu skrytě okolo Chudčic a daleko od všech ostatních sídel je ukázka, jak šetrně k životnímu prostředí lidí jsou vypracována nová řešení pro všechnu dopravu v prostoru severně od Brna, přitom pro dopravu a řidiče rychlou a úspornou. Včetně vedení dopravy z Tišnovska (a z budoucí křižovatky na R43) obchvaty mimo Kuřim příp. i Čebín, Dělám práci za establishment, zadarmo a navíc ke své práci, a ještě ten establishment platíme přes daně, vyhodil našich 100 milionů napojeným firmám na studie, vedoucí ke zničení sídlišť, životního prostředí obcí i rekreační oblasti Brna a celého kraje,
v zákulisí cenzurujících médií posílá parazitický establishment nadávky jaký jsme "odpad" v jejich režimu. Zloději z vedení kraje si přisvojili už ledacos, takže klíčové věci, skutečné uspořádání a řešení nezveřejním, dokud nevypíší soutěž. Výše uvedené odhalení původní ideje, jako ukázka přístupu, neznamená že je nutně součástí výsledné koncepce,  Sorry, Hašane... :-D
Je možné přetlačit prázdné korupčníky, dosáhnout zveřejnění a prosazení řešení, stačí když každý člověk zatlačí na svého politikakdyž zatlačíte na současné politiky, budete mít šetrné a přitom výkonné řešení, my nebudeme muset do pilitiky, kam nás nic netáhne, jelikož se dokážame živit prací., ať vypíší soutěž s jasnými kritérii hodnocení, a uvidí se výsledek. Nejjednodušeji se zatlačí rozšířením mezi ostatní lidi, voliče těch politiků.
Nová řešení ulevují obcím oproti dnešnímu stavu a chrání odlehčené město před záplavou budoucí zátěže (oproti ŘSD je cena obchvatů poloviční až pětinová, podle podvarianty). Životní prostředí lidí zachovávají nejvíce ze všech známých variant, a i tam kde se stopa musí přiblížit několika domům tak na distanc a ve skrytu. Přitom plní potřeby dopravy tranzitní i cílové. Nejrychlejší řešení pro většinu dopravy, pro ostatní stejně rychlé. Jednoduše proveditelné. Celkové náklady stejné, financování může být rozloženo v čase, podle skutečných potřeb a možností.


NÁKLADY STEJNÉ
ŘEŠENÍ VÝHODNĚJŠÍ PRO DOPRAVU A ŠETRNĚJŠÍ K ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ LIDÍ
Koncepčně zcela jiné pojetí od válečné trasy.
Žádná chiméra "nulových variat" čili nestavět nic a tvářit se že automobilismus neexistuje a nechat dopravu zkolabovat a dál dusit vesnice na I/43 jako greenhorni, ani zabetonování kraje desítkami dálnic a silnic bez koncepce, tažením nekonečného proudu kamionů přes Brno-Bystrc a sousední obce bezohledně jako bossové a vysocí politici.
Jde o jednoduché, účelné, promyšlené řešení.
Má tři základní možnosti tažení stopy a řadu připravených podvariant (záleží co si vyberou starostové a prosadí na ŘSD, které by mělo být jejich obslužnou organizací).
Díky zásadně odlišné koncepci je možné některé dílčí věci zvládnout levněji. Nejrychlejší odvedení dopravy mimo Kuřim ("obchvat") obnáší 0.9 mld (v jedné z variant), ale chápu že málokdo připustí, že takové řešení existuje. Nejjednodušší řešení by vyšlo na 0.5 mld, ale nebylo by nejrychlejší, i když pořád rychlejší než průjezd dnes ucpanou Kuřimí takže přitažlivý pro dopravu, je možné v jedné připravené podvariantě R43. V jiných podvariantách R43 vychází jako nejlevnější z možných odvedení dopravy okolo Kuřimi právě to nejrychlejší řešení (nejlevnější ale znamená 0.9 mld), které upřednostňuji.
Nebude to zadarmo, to tady nejde, celková cena R43 zůstává přibližně stejná jako stará var..
Celková cena nové R43 včetně obchvatů by byla ± stejná jako německá, levnější o 8 MLD požadovaných ŘSD v posledních modifikacích (nepočítaje náklady na provoz tunelů starých tras, vynakládané do nekonečna, pořád další a další peníze do tunelů). Okolo Malhostovic se nelepí po západním ani východním okraji. Ani obří křižovatku tlačenou ŘSD tam nemají.

Původní myšlenku protažení silnice východně od Chudčic (2005) převzalo r. 2009 MŽP, ale prodražilo třemi dlouhými tunelovými tubusy (Kalčík), dlouhými mosty, vysokými náspy a hlubokými zářezy až po Černou Horu. Naprojektoval množství vysokých stoupání, důsledkem větší spotřeba paliva a více exhalací, to nešetřilo životní prostředí. Popřel cíl i pointu a promarnil přednosti původního nápadu.
Nevyřešil dopravu z Tišnovska: cesta do Brna dnes přes Kuřim měří 20 km, Kalčíkem navrhované dlouhé kličkování Hradčany – na jih k Chudčicím – na sever Kuřimi – na jih okolo České, delší o 7 km (30%) nebude doprava vidět jako zajímavější volbu, klidně počká minutu v Kuřimi. Taková R43 neodvádí dopravu mimo Kuřim, a bude tam smrdět dál.
Hrozí že Kuřim zaplaví další doprava která se vyvalí z R43. ŘSD bylo donuceno přimalovat "severní obchvat" Kuřimi z R43, drahý: 7 MILIARD na obří křižovatky. Připustilo jižní obchvat Kuřimi a vyšel mu s tunelem za 8÷9 MILIARD ("které mají zaplatit Kuřimáci", vzkázalo ŘSD), pro tišnovskou dopravu pokládá další silnici od České až ke Kníničkám souběžně se čtyřproudou německou R43 v celém údolí, úplně zabetonovaném a zalitém asfaltem. Musí mít široký a dlouhý tunel, kvůli předpisům dva tubusy vedle sebe, velmi drahé. Údolí by byla vyplněna asfaltem, dle záměrů ŘSD, obří křižovatky a několik silnic vedle sebe a dálniční dvojité tunely by zničily prostor Čebín – Malhostovice - Moravské Knínice – Kuřim – Česká do posledního stébla trávy.
Zatímco u mých stop mají obchvaty Kuřimi malý zábor, náklady nižší než poloviční, některé jen pětinové a přitom je trasa pro tišnovskou dopravu rychlejší a hladší oproti průjezdu Kuřimí (které se vyhne), v úsporách pohonných hmot se náklady vrátí plátcům daní z Tišnovska, celo-ekonomicky úspornější řešení, tato část stavby se zaplatí z jejích přímých přínosů.
2017: Zjistil jsem, že moje řešení okopírovali zcela sprostě zloději, kteří mají krádeže už v názvu: piráti. Syčák drze vzkázal: "nikde nepíšeme, že budeme dodržovat zákony nebo právo."
Tuneláři aspoň navenek dělali že nekradou, a když už, tak ze státního. Neokrádali přímo jednotlivé lidi o výsledky tvůrčí práce. Zlodějské piráty už volí pár procent neinformovaných a těch, kteří chtějí lapnout cizí věci "zadarmo", aby na ně někdo dělal.

Auta z německé trasy přes Bystrc by ucpala přetíženou Žabovřeskou, která i po rekonstrukci bude úzká na nejzatíženější místo městského okruhu, zácpy budou pokračovat, ale ministerstvo odmítá změnu varianty, tunelářští bossové se třesou že si nahrabou co nejdřív na zbytečném tunelu pro tramvaje a řadě dalších zbytečností (Prachař,Ťok-ANO), třeba mostů do prázdna, nesmyslných cyklostezek kde je nikdo nechce, zejména ne cyklisté, ti jezdí jinudy atd. Přitom je možné např. tramvaje vést po již naplánovaném zastropování silnice a tu rozšířit, aby stačila potřebám, za peníze ušetřené podle nového návrhu. Už léta navrhuji několik elegantních řešení, šetří jednu až dvě miliardy (!) korun jen na kousku komunikace, v závislosti na šířce mnohem širší silnice.
Úředníky a politiky ovládají mylná dogmata, mylná východiska, mnozí to přitom vědí, řídí je úmyslný zájem odklánět při betonování a výkupech co nejvíc, co nejdřív. Až se ukáže za 15 let, že válečná trasa vybetonovaná za 100 miliard z našich peněženek byla omyl, budou betonovat další dálnice za další desítky miliard bijíce se v prsa jak jsou "starostliví", při vyhazování peněz na zbytečné omyly, nakonec bude všude beton, smradlavý asfalt, nezbude kousek přírody a nebude důvod nikam jet, protože nejčistším místem zbude zaprášený panelák zmáčknutý mezi smyčkami dálnic.

K úseku Boskovice–Jevíčko–Mor.Třebová-východ zběžně: měl jsem za to že doprava do Brna ze severu přichází spíše od západu, protože východ (Olomouc-Přerov) má dvě čtyřproudovky, s takovou všechna auta (od Litomyšle, Vysokého Mýta, Č. Třebové) nezvolí zajížďku delší o 18 km přes Moravskou Třebovou a německou trasu, ale zkratku po dnešní I/43 skrz Svitavy, Březovou, Brněnec, Rozhraní do Letovic kterými se dál povalí proudy unavených aut. Německá trasa je v severní polovině špatná od základů, od koncepce dopravy (určené říšským zájmem spojit Breslau-Wien, sami tomu říkali "EXTERITORIÁLNÍ" dálnice, neměla nic s naší zemí).
Krátce jsem hledal lepší stopu, a něco dopravně přijatelného se rýsuje.

V prostoru mezi Brnem a Černou Horou jsem se obešel bez několika obřích křižovatek a tunelů. Vypracoval jsem řešení pro celý prostor severně od Brna.
Ale když pozoruji mocné úředníky a přisáté firmy, vymysleli houbeles a vzali desítky milionů za studie, stále stejné stránky kopírované za další a další peníze z naší kapsy, tak nevím proč jim ještě přinést řešení na podnose, jako občan který musí dělat jejich práci po večerech. Aby nezničili náš kraj, člověk musí dělat místo nich, přitom je platí z daní, čili na ně pracuje i během dne. To mne přestalo bavit, vyškrtal jsem z textu nápovědu kudy ve skutečnosti jdou nové trasy, aby si výsledky nemohl jen tak přivlastnit establishment.

Nechci kandidovat do zastupitelstev po trase I/43 a válečné R43, abych něco prosadil. Ani není čas, musím občas pracovat ve vlastním podniku, při starostech o společnost jsem zapomněl na sebe. Jsou i další místa, chtějí nám zbořit nádraží ve městě a stavbou excentrické megalomanie (mega-tunely za desítky miliard z našich daní) na okraji Brna rozvrátit hromadnou dopravu, tak jsem vytvořil úsporné řešení šetřící peníze občanů a navíc jejich čas (20 minut denně), nádražím ve středu města s bezpečnými rovnými nástupišti.
Na R43 se nekoná finanční mega-tunel, nejde řádově snížit cenu R43, ale za stejné peníze je možné postavit lepší stopu, šetrnou k lidem a výhodnější pro dopravu. Když zbude chvíle, rozkreslím podrobnější náčrty do šuplíku.
Pokud občané mají politické zastání, může se stát řídit podle racionálního návrhu. Vypracovanou koncepci a návrh tras jsem připraven předat státu, městu nebo skupině obcí. Zkusil jsem ho představit starostce obce, skrz kterou má jít válečná trasa: nemíní hnout prstem proti dálnici skrz vesnici. Prý staví školku a nezajímá ji hrozba dálnice. Až kamiony budou řvát podél plotu školky, nevím na co bude těm dětem. S takovou dopadnou jako v Jinačovicích, za 40 let si vydupou třetí rychlostní silnici – a bude asfaltový celý kraj a kamiony budou všude. Nevím kde si budou hrát ty děti, kam budou chodit randit. Lidé potřebují přemýšlet a starat se trochu dopředu... Ať  se vypíše otevřená soutěž, aby se dal prostor všem návrhům, s jasným vzorcem pro hodnocení: dle vzdáleností od osídlení, výše nákladů, rychlosti pro jednotlivé složky dopravy. Soutěž umožní určit a ocenit řešení které nejlépe splní kritéria, a umožní veřejně prosazovat šetrné řešení – pak už ŘSD neobhájí nesmysl s Hitlerovou trasou a politici kraje budou nuceni upravit záměry.


Ing. Zdeněk Prochá zka   konstruktér 

Pokud Vás naznačení zaujalo, stačí se zmínit o tomto řešení (www.PetPe.cz/R43.php) e-mailem  nebo  přátelům. Děkuji.


Váš názor:




(září 2014:) Při práci na jiném dílku mne napadlo řešení, které by zachovalo většinu přírody (poslední údolí dosud nedotčená asfaltem), zajistilo dopravu a vyšlo mírně levněji. Jde o zobecnění principu několika slovy zmíněného výše, ale protože se nedá chránit jako intelektuální vlastnictví, nemám potřebu přemlouvat politiky a popisovat jim něco, co jako obvykle ukradnou a budou vydávat za svoje. Počkám na vyhlášení soutěže a v ní to nabídnu. Jestli bude vyhlášena, záleží na lidech, šíření zprávy.




(filipika připojená r. 2005)

Dálnici skrz sídliště Bystrc a další obce tlačí betonáři lživými tvrzeními:

- "proti dálnici skrz Bystrc jsou jen ti co tam bydlí":
nebydlím na žádné z variant, mně jde o princip.

- "kvůli kamionové dopravě z celého Polska na jih Evropy musí dálnice R43 jít přes město Brno (Bystrc) a nikudy jinudy":
polskému kamionu je jedno jestli jede skrz město nebo mezi poli, délka obou možností je stejná, srovnejte obě varianty (zejména při celkové trase 800 km): délky jsou stejné, ale Hitlerova trasa (betonářská, ODS) R43 skrz město ničí životní prostředí 250 000 lidem (včetně rekreantů na Přehradě), zatímco obchvat Ostrovačickou brázdou jde po prázdném poli.


- "Napojení na D1 musí být co nejblíže Vídni, aby byla kratší cesta. ... Z R43 pojedou auta po D1 i směrem na Prahu.":
Sami přiznávají že auta se po D1 budou rozjíždět do obou směrů, takže při umělém posunutí křižovatky směrem k Vídni to budou mít dál řidiči jedoucí na Prahu (V. Meziříčí). O co se cesta na jednu stranu prodlouží o to se ve druhém směru zkrátí, součet stejný, čili je jedno kde křižovatka bude.

- zastánci dálnice přes sídliště Bystrc tam tvrdí:
"kamióny po ní jezdit nebudou, je určená hlavně pro místní lidi."
To tvrdí lidem v Bystrci, pak jdou do Židenic a tam slibují
"dálnice odvede kamióny ze Židenic do Bystrce."
Pro lidi zvenčí tvrdí že se musí naplnit slib postavit transevropský průtah z Vídně na Wroclav a Gdaňsk – tedy kamiony.
Tahají za nos občany jedné části města nebo druhé části města, ale ve skutečnosti všechny.
Přitom kamiónům je úplně jedno jestli by jely Ostrovačickou brázdou nebo Bystrcí.
Proč tedy někdo chce ničit životní prostředí statisícům bydlícím v sídlištích a obcích až po Moravany, Malhostovice? Proč ničit rekreační oblast pro 200 000 lidí?

- "průtah Ostrovačickou brázdou bude určitě drahý kvůli tunelu":
jejich trasa sídlištěm by také musela pod úroveň terénu, mnohem delšími tunely, silně by se prodražila.
Přitom Ostrovačickou brázdou je možno projít s kraťoučkým tunelem (levně), viz výše.

- prosazovači dálnice skrz sídliště tvrdí že "uleví situaci ve středu města".
Ale sami přiznávají že změnu počtu automobilů předpokládají v ulici Gajdošově 9%, na 90% současného stavu, na Žabovřeské pouhých 5%, všude jinde provoz stejný.
Změna 9% v jediné ulici je šplouchnutím v moři, toho se nedá ani všimnout. A pokud, tak lidi, kteří dosud jeli MHD, nastartují auta a ucpou ulice stejně. Na Gajdošově bude stejný provoz jako teď.
Proč někteří žideničtí politici (ODS) prosazují mermomocí trasu přes Bystrc když by jim to mohlo být jedno, to je věc trochu divná.

- "těleso dálnice je postavené už od války":
Jen kousek u Troubska a Jinačovic. Většinou nevyhovují dnešní rychlostní silnici, ty které vyhovovují jsou v nesprávné výšce a budou se muset odbagrovat pryč. Vršek silnice se bude muset položit celý znovu, někde zahloubený, jinde na širších náspech, na nových opěrných prvcích... A budou se muset vykupovat pozemky v okolí, hádejte kdo je skoupil v okolí trasy, kterou političtí bossové tlačí přes ministerstva, ŘSD, hejtmanství,...

- "chtěl to Hitler, musíme to postavit":
argumentovat 80 let starými válečnými příkazy führera je komické. Tehdy město končilo už v Žabovřeskách, dál byla pole. Byla válka, o rekreaci na Přehradě nebyla řeč. Automobilismus sloužil válečnému průmyslu, osobní neexistoval, dálnice nebyly placené...
Němci chtěli dálnici 10 km daleko od Brna. Jestli "stavět stejně", tak 10 km od Brna = v Ostrovačické brázdě.

- "v trase přes Bystrc a Přehradu není nutno vykupovat pozemky, protože už jsou vykoupené":
pozemky nejsou vykoupeny v potřebném rozsahu, s výkupem mnohých se vůbec nezačalo, což dává možnost zdržování stejně dlouhou jako v jiné trase.
Může se stejně rychle stavět v jiné stopě, dle poodhaleného návrhu.




R43 daleko od sídlišť.  
Obchvaty Brna, Kuřimi, Lipůvky,...